|
Když strhává nás rychlost dění, když máme pocit, že čas není, když chybí nám ta chvilka snění, když přepětím se krev v žilách pění... Stačí nádech, přivřít oči, vnímat vůni kapky rosy... A všechno se rázem změní... Reverse time - put your nose inside a rose :-) 
0 Comments
Na sklonku letošního jara se pojďme ohlédnout, co všechno jsme už viděli vykvést na záhonech u nádraží a co se chystá jinde.  Náš trvalkový záhon už začíná svojí čtvrtou sezónu. Letos se začal vybarvovat o něco dříve, protože na něm přibyly fialové krokusy a drobné růžové botanické tulipány. Ty mají tu výhodu, že vydrží několik let na stejném místě a neslábnou, jak to často bývá u vyšších tulipánů. Nicméně i ty ještě i letos dělaly velkou radost v bílo růžovo fialových tónech, krátce před nimi kvetly narcisky a pak už začaly trvalky. Nejlepším průkopníkem jara je zářivě žlutě kvetoucí pryšec mnohobarvý – ten pak bude krásně zbarvený i na podzim. Po něm se už probouzí k životu ostatní a kvetení nabírá spád a najednou tu jsou modré chrpy, pak kakosty, fialové šalvěje a pár červených lupin. Vše protkané jemným květenstvím červenorůžové mavuně. Je to vděčná rostlina, pokud si jí zasadíte na zahrádce, počítejte ale s tím, že jí můžete mít kdekoli. A to je právě vlastnost, která se nám tu velmi hodí. Začínají také žluté sápy, které zdálky vypadají jako korálky navlíknuté nad sebou. To, že jsou krásné a pevně drží tvar třeba mezi vlajícími trávami i na podzim a v zimě, už jsme viděli loni. Rozkvétají také řebříčky, které sice původně byly oranžové, ale postupně se mění z šlechtěné barvy na planou bílou. Mezery občas zaplní kopretiny, třezalka nebo divizna. Uvidíme, co si příroda vymyslí letos. Že to ale žije, poznáte po bzukotu včel a čmeláků a mávání pestrobarevných křídel motýlů. A tak to má být.   Na loni sázeném záhonu podél chodníku mezi kadeřnictvím a Restaurantem Franz letos vykvetla úplně první rostlinka – jestlipak jste si někdo všiml, co to bylo? Záměr tohoto záhonu byl takový, aby to bylo místo upoutávající pozornost hlavně v zimních měsících a brzy na jaře. Stálezelené kaliny vrásčitolisté a svídy, až ještě trochu poporostou, budou v zimě na sněhu hrát zelenou a červenou barvou a postupně pod nimi budou vykvétat trvalky. A zdá se, že i ty s tím souhlasí. Letos díky teplému začátku zimy vykvetla už v prvních dnech ledna první čemeřice! Pak na nějakou dobu zakryl záhon sníh a koncem března začaly pomalu a nesměle vykukovat sněženky a žluté krokusy. V dubnu jakoby už začalo léto a neskutečnou rychlostí narostly a vykvetly plicníky, violky, zběhovce, bergenie, drobnými žlutými kvítky se chlubily škornice a hlavní pódium pak obsadily bujné rostliny pomněnkovců s drobnými modrými kvítky a velkými srdčitými listy, nad kterými se pohupovala nádherná květenství srdcovek. Později k nim přibyly i bílé narcisky. Celý záhon postupně zaplnily i listy ostatních trvalek, takže zůstává minimum míst, kde ještě prosvítá půda. Což je ideální stav. Začaly už také kvést lupiny, které jsou stejné barvy jako na centrálním záhoně, dlužichy, kontryhele, brzy se přidají denivky, jemnými stvoly vykvetou metlice a koncem léta rozchodníky. Téměř po celé léto by měly kvést latnaté hortenzie.  A novinka letošního jara? Podél nedávno nově vyasfaltované cesty od školy směrem k nádraží, si i úzké pásy zeleně, které byly zatím zarostlé travou, prorostlé pámelníky a plevelem, říkaly o nový kabát. Protože je vše ve svahu a ještě otočené na jih, byly vybrány keře a trvalky, které by měly tyto těžké podmínky zvládnout co nejlépe. Trvalky, které snáší sucho a slunce, mívají často stříbrno šedé olistění, a tak i sem byly vybrány rostlinky tohoto ražení. Hlavní kráskou bude perovskie – trvalka či polokeř kvetoucí od poloviny léta modrou či nafialovělou barvou. Sekundovat jí bude okrasným bodlák s modrým kulatým květem, bělotrn. Přidají se echinacey, žlutě kvetoucí rmen barvířský, doplněná je travina – okrasné proso podsazené mateřídouškou. Vše bude na brzké jaro jako na spodním záhoně doplněno pryšci a půdopokryvnými kakosty. Podobné ražení budou mít trvalky podél střední části, kde kde majitelka přilehlé zahrady pěstuje historické růže, které v současné době právě kvetou a mnohé omamně voní. Jsou to odolné růžové keře, které sice kvetou jen začátkem léta, ale pak pro stříbrnolisté trvalky vytvoří krásné pozadí a na podzim se ještě odmění červenými šípky. Ve spodní polovině cesty jsou vysázeny odolné, povětšinou vonné keře. Uprostřed zimy vykvete kalina bodnantská, později potom žlutě mahonie, dřišťál, jako dominanta spodní části je vysazen vícekmenný menší stromek - muchovník – krásně kvete na jaře, v létě, pokud půjdete kolem dřív než kosi, si můžete utrhnout „indiánskou“ borůvku, a na podzim se jeho listy rozzáří červeno oranžovými odstíny. Pro květen byly vybrány menší kultivary šeříků – sedněte si tou dobou na lavičku a chvíli se nadechujte jejich vůně a to samé zopakujte v červnu, až vykvete pustoryl. Máme tu zasazené tři, každý jiný, tak jsem zvědavá, který bude nejvoňavější! No a v létě by po celé délce měly kvést hortenzie latnaté, rostliny, které zvládají širokou škálu podmínek a vděčně kvetou dlouhé týdny. Začnou bíle a postupně zrůžoví. Kompozici doplní přeci jen i pámelník, vybraný je ale drobnější a hustší druh se zářivě bílými bobulemi. Podsadbu keřů z části tvoří bergenie, kakosty, pryšce, rozchodníky a pod muchovníkem je odolná travina – ostřice. Zasázeno jest, zbývá jen zamulčovat a těšit se, až se rostliny rozrostou a budou dělat radost při spěchu na vlak či budou vítanou výmluvou pro malou přestávku při výstupu do kopce.
 Umění stárnout Připustit Přijmout Přivonět The art of getting old Admit Accept Admire  |
AuthorSama jsem vždy zvědavá, co objevím po své ranní procházce zahradou za zrcadlem své zrcadlovky.... Skládám pak obrázky do koláží a těším se, co mi k nim přijde za slova... Archives
November 2021
Categories |
RSS Feed