Tvé schody z perel
lákají výš, slyším jen dokola Pojď a sama uvidíš! Jsem jako za sklem a nemůžu dál... Chci být jak Alenka, tak proč jen proboha ten králík to vzdal?! Behind the mirror there is a path, but I'm not the Alice and my own rabbit must be taking a bath! :-)
0 Comments
Krásky moje zlaté,
vy chcete mě tu rozesmát! V hlavě mám ještě zmatek, jak mi v noci nešlo spát... Cítím z vás něhu a péči a z hlubin hlas, že zas je všechno krásné a smutek přejde včas! On the verge of day and dream I want you, beauties, to be seen! Jaro mi vhání radost do žil,
fialovými křídly že by můj vnitřní svět zase ožil? Mít tak srdce z tulipánu a jako pupen otevírat svojí bránu… Umím ještě vzlétnout jako mládě draka? Zvědavě se dívat, vesele si zpívat...? Hlavně nebýt znuděná jako stará straka!! Borrow the eyes from little dragons leaving their caves for the first time, let the spring blooms accelerate your joy! Chci se dívat jako ostříž, ale oči mám ještě zimou slepené,
a tak jen tuším snad tance sněženek, snad šum čerstvých květů, rašení pupenů... A prázdné schránky loňských chvil - rozplynou se na čas než vrátí se s vůní, co přinese čerstvý pyl... My eyes are still blinded by winter, but though I feel the dance of flowers and murmour of fresh petals... Před pár dny jsem byla na skvělém semináři o barvách a od té doby mi stále leží v hlavě… Miluji, když se věci skládají dohromady a dávají větší smysl. Je to jako by se mi dělal pořádek v hlavě… No a vlastně i proto si to potřebuji zapsat, abych to zase nepozapomněla :-) O barvách jsem toho, stejně jako všichni, co se byť jen trochu zabývají navrhováním čehokoli, zahrad či vlastního bydlení, nebo mají aspoň trochu zájem o umění, slyšela mnoho. Viděla jsem barevné kruhy, slyšela o barvách komplementárních a kontrastních a četla spousty teorie kolem toho… Ale upřímně, v hlavě mi z toho zůstal trochu zmatek, zpětně viděno… Tento seminář byl ale jiný. Vedl ho moudrý pán, Ueli Seiler-Hugova, který se barvami zabývá vlastně celý život. Dlouhé roky vedl waldorfskou školu ve Švýcarsku a jeho způsob vidění světa je tedy antroposofický a musím říci, že mně velmi blízký. Ve své přednášce vychází z Goethovy teorie o barvách, o které já do té doby neměla ani tušení… Goethe na rozdíl od Newtona přišel s tím, že barvy pochází nejen ze světla, ale i z temnoty. Na semináři jsme si to názorně ukazovali na plamenu svíčky v temné místnosti. Plamen je nejsvětlejší nahoře, je až skoro bílý a dolu tmavne do žluté, jak světlo potemňuje. Vespod plamenu je ale i fialová a modrá barva a ta vzniká osvícením temného pozadí. Světlo svíčky je mimo jiné tak příjemné a krásné proto, že když svítí, zachovává i temnotu, vše je tedy celistvé. Na jedné straně jsou tedy barvy vznikající postupným ztemňováním světla od světle žluté, žluté, oranžové až k červené, a na druhé straně barvy, které se tvoří projasňováním temnoty, tedy fialová, temná modrá, modrá, světle modrá, blankytná a až skoro bílá. To, jak se barvy světla a temnoty propojí do kruhu, jsme sledovali pohledem na bílo černé plochy skrze prizma (optický hranol). Na světlém konci kruhu se temnota setkává se světlem v zelené. To je vidět i v duze, shora jdou barvy od červené ke žluté a přes zelenou se pokračuje modrou do fialové. Stejně tak v životě propojuje zelený strom tmavou zemi se světlem. Propojení barev na jeho temném konci jde přes purpurovou barvu. Procházíme-li krizí, temnotou, noříme se do ní skrze hněv (červená), na dně, v zoufalství (černá) hledáme smysl a jiskřičku naděje, setkání s něčím, co nás přesahuje, bohem (fialová) a náš život se pak pomalu projasňuje skrze modrou naději… Zajímavé je, že tam, kde začíná nový život, v rašících pupenech je purpurová a zelená pohromadě… Díky semináři jsem konečně pochopila, jak je to míněno s barvami komplementárními. Proč podle všech pouček fungují spolu v souladu a proč se jim říká komplementární, i když leží naproti sobě v barevném kruhu. Je to jako jing a jang. Jedna nemůže být bez druhé. Vzájemně doplňují, aby vznikla jednota. Dokonce když se dlouho díváme na jednu barvu, mozek nám v hlavě vyprojektuje tu druhou. Koukáme-li pár minut na modrou plochu a pak jí odstraníme nebo se podíváme na bílou zeď, uvidíme oranžovou. Snaží se jen kompenzovat extrém… Proto mnoho z nás miluje Provence s jejími levandulovými poli, s jasem slunce totiž tvoří naprostou harmonii. Workshop pokračoval vytváření barevného kruhu z přírodnin, které jsme našli koncem února v zahradě a končil povídáním o tom, kdy je možné vidět zelený sníh.
Teď už nezapomenu, jak jdou barvy duhy po sobě, ani to, proč je srdeční čakra zelená... Moc se těším na podobná přemítání na lavičce v zahradě, s hrnkem kafe a pohledem zasněným do dáli… Změna barev a nárůst rychlosti charakterizuje posledních pár dní... stavidla padají a jaro se hrne na scénu s velkou vervou... Change your coat and speed up! Každý rok čekám, kdy to propukne. Kdy najednou čas se zrychlí a všechno je tak jiné, než před týdnem. Žádnou změnu v roce nevnímám tak silně. Přechodu jara do léta si snad ani nevšimnu. Je pravda, že konec léta a první chladnější dny podzimu mi berou sílu, ale je tam ještě naděje na babí léto. Když se podzim mění první jinovatkou do zimy, je to takové nejisté, tam a sem... Začátek jara je ale něco jiného. Je tu ta nejsilnější energie celého roku, kterou staří číňané tak dobře znali a popisují ve feng-shui. Nové začátky! Když vidím, jak se cibuloviny derou zemí a jak se nalévají pupeny prvních otužilců, jak se slunce opírá do holých stonků a kmínků.... skoro to cítím v žilách. Na jemnost se nehraje, vyhrává ten silnější, rychlejší, ostré lokty a cílevědomost. O nic jiného nejde! 3 - 2 - 1 - teď!!! Vybíhám také - nejen do zahrady, ale i do nového roku, protože ten pro mě vlastně začíná až teď :-) V rukou nůžky a kýble plné ostříhaných trvalek a trav. Uklidit, mít zase čistý stůl, ať příroda může začít servírovat nové chody! Moc se těším! |
AuthorSama jsem vždy zvědavá, co objevím po své ranní procházce zahradou za zrcadlem své zrcadlovky.... Skládám pak obrázky do koláží a těším se, co mi k nim přijde za slova... Archives
November 2021
Categories |
Proudly powered by Weebly