Zahrada Zblízka
  • Úvod
  • Zahrady
    • Návrhy
    • Konzultace
  • Projekty
    • Trvalky v Senohrabech
    • Moje zahrada
    • Soukromé zahrady
  • Fotografie
  • Inspirace
    • Anglie 9/2019
    • Německo/Holandsko 5/2019
    • Holandsko 9/2018
    • Anglie 6/2018
    • IGA Berlín 10/2017
    • Londýn 6/2017
    • Vancouver a okolí 6/2016
  • Kontakt
    • O mně
  • Blog
  • Úvod
  • Zahrady
    • Návrhy
    • Konzultace
  • Projekty
    • Trvalky v Senohrabech
    • Moje zahrada
    • Soukromé zahrady
  • Fotografie
  • Inspirace
    • Anglie 9/2019
    • Německo/Holandsko 5/2019
    • Holandsko 9/2018
    • Anglie 6/2018
    • IGA Berlín 10/2017
    • Londýn 6/2017
    • Vancouver a okolí 6/2016
  • Kontakt
    • O mně
  • Blog

Blog Zahrady Zblízka
aneb co se děje za zrcadlem

Kvetoucí Senohraby 2021 (Senohrabská hláska 12/2021)

25/11/2021

0 Comments

 
Trvalkové záhony se už uložily ke svému každoročnímu odpočinku, a tak se ohlédněme zpět za tímto poměrně akčním rokem.
Jak jste asi všichni zaznamenali, hlavní trvalkový záhon u nádraží loni koncem podzimu dostal velký zásah v podobě havarijní opravy vodovodu umístěném pod ním. Ve třetině záhonu byla vykopána díra, další část utrpěna nasypáním vyhrabané zeminy a pojezdem těžké techniky. Sanační práce začaly už na podzim, ale počítání ztrát v zásadě probíhalo po celý letošní rok. Na jaře proběhlo přesazování některých stávajících rostlin ze zahuštěných míst do volného prostoru, dosazení dalších, nové zamulčování štěrkem a čekání na to, jak si rostliny poradí. Celý rok bylo viditelné, že se volná místa pomalu zaplňují. Jak známo, všechno špatné je vždy pro něco dobré, a to se, myslím, potvrdilo i zde. Některé nově přidané trvalky krásně oživily již sedm let staré výsadby. To platí hlavně u rdesna (Persicaria amplexicaulis ‚Speciosa‘), které nasadilo své ružovočervené úzké květy už v červenci a neúnavně kvetlo až do října. Krásně barevně ladí nejen s mavuní, ale hlavně s květy třepatek, které jako každý rok záhon svými květy zaplní o letních  prázdninách. Přidáno bylo i vícero travin (Panicum virgatum ‚Northwind‘), které se na podzim barví do zlatých odstínů s jemnými květenstvími. Letos ještě nabíraly sílu, příští rok již budou výraznější. Možná jste si také všimli vysokých bílých aster (Boltonia asteroides ‚Snowbank‘), které kvetou na podzim a spolu s trávami trochu rozsvítí šedé dny. Boltonie stejně jako traviny byly nešťastně sázené už loni před havárií, takže jich letos bylo méně, než byl původní plán, nicméně došlo k přidání dalších kusů a příští rok už budou nepřehlédnutelné. Volná místa zaplní svým výsevem v příštím roce i trvalky jako jsou chrpy, mavuně a třapatky. Ostatní rostliny, které se tolik nerozšiřují výsevem, byly rozesazeny (pryšce a sápy) nebo dokoupeny (šalvěje a kakosty) už na jaře. Na podzim bylo zasazeno ještě pár tulipánů a narcisků. Držme tedy záhonu palce, příští rok snad zase v plné kráse!
Druhý smíšený záhon u nádraží, mezi kadeřnictvím a restaurací, od jara zdobí sice méně nápadnými květy, o to širší paletou zelených odstínů na různorodých tvarech listoví. Teď na zimu vyniknou červené výhony svíd na pozadí stálezelených kalin, v brzkém jaře vykvetou čemeřice doplněné novými sněženkami a krokusy.
Všimli jste si v ulici U Školky té nové žluté trvalky, co vypadá trochu jako podzimní astra? Je to Heterotheca camphorum var. glandulissimum , nemá ani ještě české jméno, je to zatím málo používaná trvalka, která se v katalogu Doporučeného ověřeného sortimentu trvalek – seznam nejspolehlivějších trvalek a jejich kultivarů v našich podmínkách - dostala hlasováním odborné veřejností do úplného finále. A myslím, že to krásně potvrdila. Zvládá suché slunné stanoviště a kvete od konce července až do pozdního podzimu. Je vysoká přes metr, přesto má stonky olistěné až k zemi a nikde se neklátí, navíc jsou její květy obsypány včelkami. Myslím, že ulici krásně rozjasnila.
Ve spodní partii hrají již prim růže. V období květu jsou nepřekonatelné, doplňují je převážně lněnice a mavuně, teď na podzim je doprovází hlavně perovskie a zlaté trávy (proso). V keřovém pásu ve spodní části ulice už jsou všechny keře hezky rostlé a propojují se dohromady, stejně jako podrostové trvalky. Muchovníku začíná vynikat jeho krásná struktura, na podzim se pak zbarvuje do oranžovo červených tónů, zatímco hortenzie a pámelníky se ladí v bílé.
Určitě jste si všichni povšimli i dění kolem pomníčku. Lucii Pancířové se podařilo získat dotaci (nejen) na nákup rostlin, jejíž součástí bylo komunitní sázení. Místní dobrovolníci se sešli několikrát, aby připravili plochy, a pak jsme vše společně zasázeli. Moc děkuji za úžasné nasazení! Nový kabát dostal nejprve prudký svah pod lipami. Vybrala jsem odolný keř – korunatku (Stephanandra incisa ‚Crispa‘), která na jaře raší hráškově zelenými listy, drobně smetanově kvete a na podzim se zbarví do teplých žlutých tónů. Po opadání listí vyniknou její kroucené skořicově zbarvené větvičky. Podrost pod ní udělá mařinka spolu s mochničkou.

Do trojúhelníhového prostoru o trochu níže jsem vybrala tři bezinky, typicky český keř, který umí být velmi krásný a jemně doplní genia loci tohoto místa pod lipami a pomníčkem. Mezi bezinkami je vysazená kombinace trvalek, která by měla navodit pocit louky – spoustu travin a trvalky zase takové jemné a neokázalé – kopretiny, měsíčnice, denivky, astry, krvavce (kominíčky). Teď už se můžeme těšit na jaro se spoustou spoustou cibulovin – žluté a bílé narcisky v kombinaci s botanickými tulipánky do stínu, později v létě pak přibydou drobné okrasné česneky.

Nejen nové výsadby se dočkal i pomníček samotný a přilehlý křížek. Zde bude kombinace bíle kvetoucích hortenzií, travin a dalších trvalek. Jaro ale začnou tulipány a později v květnu a červnu pozadí tmavého tisu rozzáří bílá květenství vysokého okrasného česneku.


A prosba nakonec

Jsem vděčná studentům, kteří mi s péči o záhony občas vypomůžou, ale ráda bych si našla nějakou trvalou spolehlivou pomoc, protože na takové množství záhonů už moje fyzické ani časové možnosti nestačí. Někoho, kdo by si rád zpestřil homeoffice, mateřskou nebo důchod občasnou fyzickou prací, kdo se nebojí vzít do ruky rýč, ale povětšinou spíš plecí lopatičku či nůžky. Není potřeba žádných speciálních dovedností, vše ukážu, ale potřebuji fyzickou zdatnost, spolehlivost, zvídavost a čas za světla ve všední dny (hrubý odhad 3 hodiny jednou za 2 týdny, někdy častěji, jindy méně, v zimě vůbec). Pokud vás to oslovilo, ozvěte se mi, prosím na klara.horadova@volny.cz.
0 Comments

Blízký i nedostižný

27/12/2020

0 Comments

 
Něco mezi snem
a bděním
se zavřenými víčky,
když kráčím bílým dnem...

Něco mezi touhou
přejít křehký most
a strachem vůbec pomyslet,
že jsem nezvaný host...

Svět tak blízký a nedostižný
přec...

Temptation to see
the other side of mirror...

Picture
0 Comments

Růženka

28/11/2020

0 Comments

 
V šedohnědém hávu
napůl zima,
napůl mráz -
těžko hledat slávu,
všechno zaspat
šlo by snáz!

On a frosty morning,
on a muddy day
Sleeping Beauty
is hard to wake...

Picture
0 Comments

Ztracená

24/10/2020

0 Comments

 
Ztracená v mlze,
houští a šedi,
ve slunce věřit
jde mi teď stěží...

Přesto vím,
že najít víru semínka,
o to tu běží...

Waiting for the confidence of a single seed...

Picture
0 Comments

Zapisuji do paměti

20/9/2020

0 Comments

 
Podaří se mi zapsat
do přeplněné paměti
teplo dnešního slunce
a blaženost té chvíle,
až uprostřed temných odpolední
se bude zdát,
že tenhle čas nikdy nebyl?

Trying to absorb the beauty of this day
to comfort me in the deep November...

Picture
0 Comments

Zavři oči

6/8/2020

0 Comments

 
Zavři oči
a všechno co spatříš
v mlžném oparu,
skrze lístek proti slunci,
v nehybném reji,
v mžiku chvění řas -
tam někde
hluboko v nás
je ta skulinka,
kterou zahlédneš
svůj jas...

To solve a riddle
take a dance,
close your eyes
and watch the fiddle

Picture
0 Comments

Prázdninový čas

26/7/2020

0 Comments

 
Ráno jak v nadýchané peřince,
jako v matné vzpomínce
na dávný prázdninový čas.

Jen zavřít oči, do klubíčka se stočit
a prožít si ho zas!

Remembering the long forgotten holiday time...

Picture
0 Comments

Slunovrat

29/6/2020

0 Comments

 
Nejdelší dny a je tu zas
ten neúprosně krátký čas,
co voní...

Kdy nelze chytit do dlaní
ta krása,
co zbytečně tu honím...

Tak snad je místo v nitru člověka,
kde zdát se mi bude jen
už o ní!

Longings
of the longest days...

Picture
0 Comments
<<Previous

    Author

    Sama jsem vždy zvědavá, co objevím po své ranní procházce zahradou za zrcadlem své zrcadlovky.... Skládám pak obrázky do koláží a těším se, co mi k nim přijde za slova...

    Archives

    November 2021
    December 2020
    November 2020
    October 2020
    September 2020
    August 2020
    July 2020
    June 2020
    April 2020
    March 2020
    February 2020
    January 2020
    December 2019
    November 2019
    October 2019
    September 2019
    August 2019
    July 2019
    June 2019
    May 2019
    April 2019
    March 2019
    February 2019
    January 2019
    December 2018
    November 2018
    October 2018
    September 2018
    August 2018
    July 2018
    June 2018
    May 2018
    April 2018
    March 2018
    February 2018
    January 2018
    December 2017
    November 2017
    October 2017
    September 2017
    August 2017
    July 2017
    June 2017
    May 2017
    April 2017
    March 2017
    February 2017
    January 2017
    December 2016
    November 2016
    October 2016
    September 2016
    June 2016
    May 2016
    March 2016
    January 2016
    August 2015

    Categories

    All
    Články
    Koláže
    Zamyšlení

    RSS Feed

Proudly powered by Weebly