V posledních pěti letech v Senohrabech postupně vznikly trvalkové či smíšené výsadby na místech, která byla původně povětšinou zanedbaná. Nyní v průběhu roku nabízejí nejen potěchu pro oči ale i útočiště pro motýly a včely a spoustu dalšího hmyzu a živočichů.

První velký záhon vznikl v roce 2015 na parkovišti u nádraží. Začíná vždy cibulovinami na jaře, drobnými růžovými kvítky zmarliky, které vyrůstají přímo na kůře tohoto menšího stromku, záplavou rašících žlutě kvetoucích pryšců, ke kterým se přidávají tmavě modré chrpy, později fialové šalvěje a blankytně modré kakosty, následují červené mavuně, žluté sápy, sem tam nějaká červená lupina, kopretina či divizna. Po letech jde krásně sledovat, jak každý rok podle toho, jaké je počasí, vypadá záhon trochu jinak. A to je na tom to zajímavé. Letošní rok bylo hodně řebříčku, který byl již po letech bílý, původní šlechtěný oranžový kultivar tak dlouhé trvání neměl. Pozdní léto zase přineslo záplavu echinaceí, uprostřed nichž září žlutě až do teď trávy (třtina ostrolistá), nedávno se přidaly astry a podzim zbarvil listy zmarliky do krásných oranžovo žlutých barev. Teď už se můžeme těšit zase na jinovatkou pocukrovaná uschlá květenství třpytící se v zimním slunci. 

Další záhon, který vznikl v tomto prostoru, se nachází na polostinné až úplně zastíněné ploše podél chodníku mezi kadeřnictvím a restaurací U Franze. Po stranách tu jsou vysazeny dvě stálezelené kaliny vrásčitolisté, před nimi svídy s výraznými červenými výhony, které jsou patrné až nyní, po opadání listů. A pokud nasněží, vytvoří ještě výraznější kontrast. (Máte-li na zahradě svídy a chcete-li dosáhnout výrazných zimních barev, každý rok po konci zimy můžete třetinu keře seříznout kousek nad zemí, pohnojit a keř vytvoří mladé výrazně zbarvené výhony.) Uprostřed záhonu jsou zasazené odolné hortenzie latnané. Pod všemi těmito keři je hustý zelený koberec podsadbových trvalek, ze kterého mám obrovskou radost. Záhon jsme zakládali se silnou vrstvou kravského hnoje, což pro mnohé bylo překvapením, ale nyní se nám původní výživa rostlin odvděčuje bujným růstem. Všimli jste si poměnkovců s listy většími než roztažená dlaň? Stejně tak krásně rostou škornice, čemeřice, plicníky, na jaře srdcovky. Později to slušelo červeným lupinám v doprovodu kontryhele a v létě tu svítily dlouhé týdny oranžové denivky v jemném květenství metlic a spolu s pevnými stvoly a květy rozchodníků. I teď je vše zbarveno do purpurově zlato zelených barev. No a po zimě zase přijde záplava krokusů, sněženek a narcisků…

Letos druhým rokem už kvete několikero úzkých záhonů podél zrekonstruované cesty v ulici Ke školce. V horní partii jsou trvalkové výsadby nejdříve samostatně a poté jako doplnění původních krásných růžových keřů. Jaro začíná krokusy a modřenci, na tulipánech si bohužel pochutnaly nějací hlodavci, naštěstí okrasné česneky jim nechutnají, a tak jejich fialové květenství se krásně doplňovala se šantou a žlutými pryšcemi. Deštivý květen nechal rozbujet všechny trvalky, které pak rostly před očima, stříbrně olistěné čistce, kohoutky, echinacey fialové i žluté, perovskie, okrasný bodlák s modrými kulatými květy, krásnoočka, svíčkovce s drobnými bílo růžovými květy, žluté solidastery (kříženec mezi astrou a zlatobýlem) a teď na podzim vysoké jemně kvetoucí traviny – prosa. Jestli jste se při výstupu od nádraží na chvilku zastavili, jistě jste si všimli toho včelího cvrkotu… Dolní partii dominují keře – hortenzie latnaté, červeně olistěné dřišťály, mahonie, menší druhy pámelníků, pár pustorylů a šeříků, jemné, na podzim do žluta se zbarvující tavolníky. V nejnižším záhoně uprostřed travin je zasazený vícekmenný muchovník. Všechny tyto dřeviny ještě potřebují nějaký čas, než se více rozrostou, a tak jsou pod nimi zasazeny cibuloviny a trvalky. Zde jsou použity trvalky do polostínu, tak tu máme mochničky, plicníky, bergénie, kakosty, violky a pryšce.

Novinkou letošního roku bylo osázení strmého svahu nad parkovištěm u školy. Svah byl osázen šeříky se třemi různými barvami květu, které sráz nejen zpevní, ale až více povyrostou, určitě odolají i všemožným dětským hrám. Pod ním je vysazený kakost oddenkatý, který by měl postupně zaplnit zatím holá místa. Je to neocenitelná trvalka pod keře, ráda se rozrůstá a zabraňuje prorůstání plevele. Raději jí ale nevysazujte v blízkosti jiných jemnějších trvalek. Pro volné prostranství nahoře byla vybrána skupinka tří jeřábů obecných (jedlý kultivar ‚Edulis‘). Až trochu povyrostou, vznikne pod jejich korunami takový přírodní „domeček“ pro hraní. A jeřabiny se na různé tvoření do družiny jistě také budou hodit!