Ještě napůl ve spánku,
ještě v bílém župánku, ještě držím sen, co utíká do zapomnění. Nevím, zda chci ven, kam přivede mě probuzení. Hltám lačně syté barvy, nový nádech radostné salvy! Odhazuji peřinu už nechci ani vteřinu, už nechci bílou, mojí milou... Už chci vířit, už chci hýřit, už chci běhat po trávě! Here comes the colour I can choose, here comes the dream, here is my Muse!
0 Comments
Leave a Reply. |
AuthorSama jsem vždy zvědavá, co objevím po své ranní procházce zahradou za zrcadlem své zrcadlovky.... Skládám pak obrázky do koláží a těším se, co mi k nim přijde za slova... Archives
December 2020
|
Proudly powered by Weebly